Texty na tento týden

Ž 119,105; Jr 23,29; Žd 1,1–3; 2Tm 3,14–17; 1J 1,7–9; Kaz 3,1; 2Tm 4,2

Základní verš

„Spustí-li se lijavec nebo padá-li sníh z nebe, nevrací se zpátky, nýbrž zavlažuje zemi a činí ji plodnou a úrodnou, takže vydává símě tomu, kdo rozsívá, a chléb tomu, kdo jí. Tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal.“ (Iz 55,10.11)

Jako křesťané svědčíme o Ježíši Kristu. Co bychom však věděli o Ježíši bez Bible? A co bychom věděli o Boží lásce, o velkém sporu mezi dobrem a zlem, o narození, životě, službě, smrti, vzkříšení, nanebevstoupení a druhém příchodu našeho Pána, kdybychom neměli Bibli?

Příroda sice zjevuje Boží majestátnost a moc, ale nemluví o plánu spasení. Ježíš, prostřednictvím Ducha svatého, je „pravé světlo, které osvěcuje každého člověka“ (J 1,9). Bez Božího slova, které nám plně vysvětluje nebeské pravdy, by však bylo působení Ducha svatého v našich srdcích omezené. Psané Boží slovo je úplným a nejjasnějším zjevením Ježíše, živého Slova.

Přestože náboženští představitelé Ježíšovy doby studovali Boží slovo, mnozí z nich nepochopili jeho základní poselství. „Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.“ (J 5,39) Jestliže Písmo chápeme správně, pak v každé pravdě, kterou nás učí, budeme vidět odraz krásy Ježíšova charakteru. Když zvěstujeme Boží slovo, naším hlavním cílem nemá být dokazování, kdo má pravdu, a kdo se mýlí. Naším posláním je po­ukazovat na Krista ve všem, co se z Bible můžeme naučit.

Osobní studium

Jakými symboly charakterizují Boží slovo verše z úvodu dnešní lekce? Co vypovídají o Božím slově? Který z uvedených symbolů tě nejvíce oslovuje? Čím?

Ž 119,105

Jr 23,29

L 8,11

Mt 4,4

Symboly použité v těchto verších popisují některé základní úlohy Božího slova. Když se o Písmo dělíme s druhými, Písmo je jako světlo, které vchází do života člověka. Ježíš, „světlo světa“, prolamuje temnotu nepochopení, jaký Bůh je a jaký je jeho charakter. Mysli zatemněné neporozuměním jsou prostřednictvím Božího slova osvíceny Duchem svatým.

Podle Jeremjáše je Boží slovo jako oheň a kladivo. Pálí smetí a nepořádek, ale také se „probíjí“ k zatvrzelým srdcím. Když pomáháme lidem, aby v Písmu uviděli Ježíšovu slávu, jejich srdce jsou citlivá a oheň Boží lásky spálí pýchu, chamtivost, žádostivost a sobectví.

Boží slovo je přirovnáváno také k semenu. Klíčovou charakteristikou semena je, že z něho povstává život. Zrnku nějakou chvíli trvá, než začne růst. Ne všechna semena vyklíčí za stejnou dobu. Ne všechny rostliny rostou stejně rychle. Ale při správných podmínkách se život v semínku prodere ven k novému životu. Když zaséváme zrnka Božího slova v srdcích a myslích lidí, často nevidíme okamžité výsledky. Ale semínko bude pomalu klíčit a postupně růst. A pokud se člověk otevře volání Ducha, pak zaseté semínko v ten správný čas přinese úrodu pro Boží království.

Ježíš přirovnal Boží slovo k chlebu, který dává život. Mnozí z nás si umějí vychutnat čerstvý, ještě trochu teplý a krásně voňavý chléb. Boží slovo uspokojuje hlad duše a sytí naše vnitřní duchovní touhy. Když druhým vyprávíme o zaslíbeních Písma a pomáháme jim objevit, že Ježíš je Slovo, jejich životy budou proměňovány jeho dobrotou, láskou a milostí. Lidé budou moci spočinout v Boží přítomnosti.

Aplikace

Uvažuj znovu o pravdách, které známe jen díky Písmu. Která z těchto pravd je pro tebe nejdůležitější, která nejkrásnější a která nejpřekvapivější?

Osobní studium

Co říkají úvodní texty o moci Božího slova?

Boží slovo je živým slovem. Má v sobě moc uskutečnit to, co říká. Lidská slova mohou mluvit o tom, co existuje, ale Bůh mluví o tom, co ještě není, a pak to mocí svého slova uskutečňuje. Boží slovo je stvořitelským slovem. Slovo, které vychází z Božích úst, má moc stvořit a uskutečnit to, o čem mluví.

V příběhu stvoření opakovaně zaznívá vyjádření „Bůh řekl“ (Gn 1,3.6.11.14.20.24.26.29). Boží slova mají takovou moc, že když Bůh říká, objevuje se suchá zem, raší rostliny, rozkvétají květiny, na stromech se objevuje ovoce a zemi osidlují zvířata.

V knize Genesis se nachází fascinující hebrejské sloveso, které popisuje Boží stvořitelskou činnost. Je to sloveso bara („stvořil“ – Gn 1,1.21.27; 2.3.4) V této konkrétní for­mě se používá k vyjádření toho, že Bůh tvoří něco z ničeho. Subjektem tohoto slovesa (tedy tím, „kdo stvořil“) je jen Bůh. Jedině Bůh tedy může bara („stvořit“) a činí tak pouze prostřednictvím moci svého slova.

Bůh prostřednictvím svého slova svět nejen stvořil, ale stejným slovem jej i udržuje a zachovává. Stejná moc, která se nachází ve vyslovených Božích slovech, se nachází také v jeho psaném slově. Tentýž Duch, který byl aktivní při stvoření, inspiroval Písma. A tento Duch je přítomen i tehdy, když Písmo čteme nebo když o něm vyprávíme druhým. V Božím slově je životodárná a život proměňující moc. „Stvořitelská energie, která kdysi vytvořila světy, je v Božím slově. Toto slovo dává moc a přináší život. Každý příkaz je zároveň i slibem. Pokud jej přijmeme vůlí a necháme proniknout do duše, přináší život nekonečného Boha, mění naši přirozenost a naši duši znovu přetváří k Božímu obrazu.“ (Ed 126; Vých 76)

Jestliže se držíme zaslíbení Božího slova, náš život se mění. Pomáháme-li druhým, aby i oni přijali tato nádherná zaslíbení, Duch svatý bude měnit i jejich život.

Aplikace

Představ si: Bůh promluvil – a stalo se. Co toto konstatování vypovídá o Boží moci? Čím je pravda o Boží stvořitelské moci uklidňující, a čím by nás naopak mohla znepokojovat?

Osobní studium

Studium Božího slova je užitečné z několika důvodů. Apoštol Petr říká, že díky zaslíbením Písma jsme se stali „účastnými božské přirozenosti“ (2Pt 1,4). Jakub zase říká: „zaseté slovo … má moc spasit vaše duše“ (Jk 1,21). Pavel dodává, že slovo jeho milosti „má moc vás proměnit a dát vám podíl mezi všemi, kdo jsou posvěceni“ (Sk 20,32). Cílem Písma je zprostředkovat nám vykoupení. Měníme se pohledem na Krista, kterého nám představuje Bible. Tím, že hledíme na slávu našeho Pána, „jsme proměňováni k jeho obrazu“ (2K 3,18). „V oblasti rozumové i duchovní platí zákon, že se měníme podle toho, na co se díváme. Mysl se postupně přizpůsobuje předmětům, kterými se zabývá; připodobňuje se tomu, co se naučila milovat a uctívat.“ (GC 555; VDV 361)

V čem a jak nám v kontextu úvodních veršů prospívá studium Božího slova?

Apoštol Pavel v listě svému mladému společníkovi Timoteovi zdůrazňuje, aby zůstával věrný Písmu a těšil se z užitku, který přináší. Podle Pavla je Písmo „dobré k učení“. Bible zjevuje pravdy a odhaluje chyby. Představuje člověku Boží plán. Kárá naše hříchy, napravuje omyly v našem uvažování a učí nás, co je správné. Písmo ukazuje na Kristovu spravedlnost a vede nás od pošetilosti naší hříšnosti ke kráse Kristovy spravedlnosti. Když vnímáme Ježíšovu obětavou lásku v kontrastu s naší sobeckostí, plní nás to údivem. Čím více poznáváme hloubku Kristova milosrdenství a laskavosti, tím víc se náš život mění. Dělíme-li se o jeho slovo s ostatními, i oni se od základu mění. Hleděním na Krista, jak se nám představuje v Písmu, se měníme k jeho obrazu. Podstatou vydávání svědectví není představovat naše názory, a dokonce ani naši víru. Svědectví vydáváme tehdy, jestliže se dělíme o věčné pravdy, které se nacházejí v Božím slově. Pokud Boží slovo přineslo do našeho života velké požehnání, pak jsme věrohodnými svědky toho, jak mohou být požehnány i životy lidí, kterým přinášíme naše svědectví.

Aplikace

Uvažuj o obdobích potíží, se kterými jsi musel zápasit. Bylo ti tehdy Boží slovo posilou? Co ses z této zkušenosti naučil?

Osobní studium

Kdosi spočítal, že se v Božím slově nachází více než tři tisíce zaslíbení. Každé z těchto zaslíbení vychází ze srdce milujícího Boha, který „působením své moci mezi námi může učinit nade všechno víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit“ (Ef 3,20). Boží zaslíbení jsou vlastně sliby, které Bůh dává každému z nás. Když se na tato zaslíbení vírou odvoláváme a když ostatní vedeme k tomu, aby se na ně odvolávali také, do našich životů proudí nebeské požehnání. Apoštol Pavel zdůrazňuje tuto nebeskou realitu následovně: „On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?“ (Ř 8,32) Apoštol Petr toto zaslíbení vysvětluje slovy: „Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc…“ (2Pt 1,3). Prostřednictvím Kristovy smrti na kříži a jeho vítězství nad satanem a mocnostmi pekla nám Ježíš daroval všechno, co potřebujeme, abychom žili zbožným životem. Zaslíbil také, že se bude starat i o naše základní tělesné potřeby.

Porovnej navzájem oba úvodní texty. Jak tato zaslíbení ovlivnila tvůj život?

Ačkoli jsou tato zaslíbení odlišná, můžeme se z nich naučit něco důležitého o Božím charakteru. Obě představují Boha jako toho, kdo má nekonečnou moc, ale přitom je laskavý, pečuje o naše základní potřeby a odpouští nám. Dávají nám ujištění, že Bůh se o nás stará.

Co říkají následující texty o důležitosti víry?

Žd 3,19

Žd 4,1–3

Mt 13,58

V Písmu se nachází mnoho nádherných Božích zaslíbení. Když se na tato zaslíbení vírou odvoláváme a důvěřujeme jim, protože je zaslíbil Kristus, sestupuje na nás jejich požehnání. Naplnění Božích zaslíbení v našem životě je často omezeno nedostatkem naší víry v Boží schopnost splnit to, co zaslíbil.

Aplikace

Modli se, aby tě Bůh vedl tento týden k někomu, kdo potřebuje zaslíbení naplněná nadějí, která se nacházejí v Písmu.

Osobní studium

V Ř 1,14–16 apoštol Pavel píše: „Cítím se totiž dlužníkem Řeků i barbarů, vzdělaných i nevzdělaných. Odtud moje touha zvěstovat evangelium i vám, kteří jste v Římě. Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka.“ Apoštol Pavel stále znovu a znovu vyprávěl svůj příběh obrácení. Jeho srdce překypovalo radostí z Ježíše. Nemohl prostě mlčet a o dobrou zprávu se musel dělit.

O kterých důležitých principech zvěstování Božího slova se mluví v úvodních verších?
Iz 50,4
Kaz 3,1
2Tm 4,2.

Když svůj život podřídíme Kristu a službě pro něj, on otevře dveře možnostem, abychom mohli v ten správný čas hlásat slovo těm, kteří mají otevřené srdce. Při našem vydávání svědectví musíme pamatovat na tři biblické principy: co říkáme, jak to říkáme a kdy to říkáme.

Aplikace

Se kterými lidmi přicházíš do pravidelného kontaktu? Jak se pro ně můžeš stát lepším svědkem?

Přečti si pozorně kapitolu „Směřovat výš“ z knihy Cesta k vnitřnímu pokoji (SC 87–91; CVP 88–93).

Bůh pracuje v srdcích lidí kolem nás. Kdybychom dokázali duchovním zrakem rozpoznat, kde všude Bůh koná své dílo, určitě bychom využívali možnosti podělit se o jeho slovo. Když Bůh připravuje půdu lidského srdce, my máme možnost zasévat semínka evangelia. Duch svatý připravil srdce Nikodéma, samařské ženy u studny, ženy s krvácením, zločince na kříži, římského setníka a mnoha dalších ještě předtím, než se s nimi Ježíš setkal. Díky tomu, co prožili, a pod vlivem Ducha svatého byli připraveni přijmout Kristovo poselství.

Někdy můžeme cítit přirozenou neochotu zeptat se lidí, jestli se za ně můžeme modlit, říct jim něco z Bible nebo jim věnovat knihu. Cítíme-li naopak nutkání s někým sdílet naši víru, bude to velmi pravděpodobně působení Ducha svatého, který již dříve tohoto člověka ovlivňoval, aby přijal naše svědectví.

Otázky k rozhovoru

1. Kdyby za vámi přišel někdo s obrovskými pocity viny za své chování a potřeboval by prožít Boží odpuštění, jakou radu byste mu dali a o které biblické texty byste se s ním podělili? Jaká je vaše vlastní zkušenost s pocity viny a s mocí Božího odpuštění?

2. Někdy Bůh přivede do našeho života lidi proto, že touží, aby poznali pravdu o něm. Jak se můžeme stát citlivějšími k Božímu vedení?

3. Uvažujte o Boží moci a o moci jeho slova, jak nám to ukazuje příběh stvoření. Pro nás je obtížné pochopit koncept vesmíru, protože nás naprosto přesahuje. A Bůh, který tento vesmír stvořil, je ještě velkolepější než to, co stvořil. V čem může být pro nás úlevou poznání, že Bůh, kterému sloužíme, je tak mocný? A není jen mocný, ale zároveň nás velmi miluje. Jakou naději můžeme cítit, jestliže o Bohu víme tyto skutečnosti? Jak nám toto poznání může pomoci o něm lépe svědčit druhým?