11. SPOLEČNĚ VE SLUŽBĚ
Texty na tento týden
Gn 1,1.2.26; Ex 18,21–25; 1K 12,12–25; Sk 16,11–15.40; Sk 4,31; Sk 12,12
Základní verš
„Tehdy řekl svým učedníkům: ‚Žeň je velká, dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!‘“ (Mt 9,37.38)
Kdosi jednou řekl, že „v množství spočívá síla“. V určitém smyslu to tak opravdu je. Všiml sis někdy, že máš mnohem silnější motivaci, když cvičíš se skupinou lidí, než když cvičíš každý den sám? Mnozí lidé chodí do posilovny nebo do tělocvičny, protože jsou přesvědčeni, že budou cvičit více a s větším nadšením, když budou s dalšími lidmi. Bůh nás stvořil pro společenství. Jsme společenské bytosti a podobně jako s cvičením je to i v jiných oblastech života: obvykle se nám více daří tehdy, když máme nějakou podpůrnou skupinu. V duchovní oblasti to platí úplně stejně.
V celé Bibli najdeme malé skupinky lidí představené jako Boží způsob posilování naší víry, prohloubení poznání jeho slova, zintenzivnění našeho modlitebního života a přípravy pro sdílení naší víry. Otec, Syn a Duch svatý jsou součástí skupiny, která zachraňuje člověka. Mojžíš byl vůdcem skupiny lidí. Ježíš povolal malou skupinu svých učedníků a apoštol Pavel cestoval po Římské říši s několika svými společníky.
Tento týden se soustředíme na biblické principy fungování malých skupinek a společně objevíme povzbuzující způsob, jak se stát jejich součástí.
Osobní studium
Přečti si texty Gn 1,1.2.26, Žd 1,1.2 a Ef 3,8.9. Jak tyto verše zjevují jednotu trojjediného Boha?
Otec, Syn a Duch svatý se společně podíleli na stvoření. Každý z nich měl odlišnou roli, ale postupovali a pracovali společně v neviditelném svazku. Otec jako hlavní designér a architekt svůj plán uskutečňoval prostřednictvím Ježíše a ve spolupráci s Duchem svatým. Jejich mocné a nadpřirozené dílo přesahuje všechno naše chápání. Můžeme však vírou přijmout realitu stvořeného světa i vesmíru a také skutečnost, že za stvořením všeho stojí samotný Bůh (Ř 1,18–20).
Malé skupinky byly vlastně již od začátku Božím záměrem. Snažíme-li se připodobnit Boží tajemství k něčemu, co jsme schopni pochopit, musíme být skutečně opatrní. V určitém slova smyslu však můžeme říct, že Otec, Syn a Duch svatý vytvořili první „malou skupinku“ v dějinách spasení. Spolupracovali na stvoření člověka a později, po pádu, na jeho vykoupení.
Porovnej texty z úvodu dnešní lekce. Jakým způsobem představuje Ježíšovo vzkříšení jednotu Otce, Syna a Ducha svatého v uskutečňování plánu spasení?
Otec, Syn a Duch svatý jsou spojeni v „malou skupinku“, jejímž cílem nebylo jen stvořit člověka na počátku, ale také zachránit celé lidstvo. „Věčný Bůh měl plán spasení připraven již od věčnosti.“ (FE 186) Pro Boha není nic důležitějšího, než zachránit co nejvíce lidí (1Tm 2,4; 2Pt 3,9). Malé skupinky mohou mít mnoho cílů, které budeme studovat tento týden, ale jejich prvořadým smyslem je zaměřit se na získávání ztracených lidí pro Krista. Prací v malých skupinkách tedy můžeme pomoci nejen sobě, ale i lidem kolem nás. Nejvyšším cílem našich malých skupinek má být záchrana lidí pro věčnost.
Aplikace
Uvažuj o tajemství jednoty Otce, Syna a Ducha svatého. Přestože
pro nás mnoho okolností Boží trojjedinosti zůstává tajemstvím, můžeme
Bohu důvěřovat. Proč je v křesťanství důvěra v Boha tak důležitá?
Osobní studium
V Bibli nacházíme různé příklady malých skupin lidí, kteří se spolu modlí, prožívají společenství, povzbuzují se navzájem a pracují společně pro Krista. Tyto skupinky přinášejí Božímu lidu možnost nést spolu odpovědnost a plně využívat různost darů, které jsme dostali jako jednotlivci. Malé skupiny tedy umožňují, aby každého z nás Bůh použil více, než kdybychom pracovali pouze jako osamocení jednotlivci.
Přečti si text Ex 18,21–25. Jakou
radu dal Mojžíšovi jeho tchán Jitro? Proč bylo takové rozdělení lidí
i práce důležité? Jaký vliv to mělo na samotného Mojžíše?
Každý jednotlivec v izraelském táboře byl součástí skupiny deseti lidí, kterou někdo vedl. V těchto skupinkách se měly řešit problémy, ale jejich význam byl mnohem větší. Byly to malé komunity, ve kterých se vzniku problémů dalo předcházet a které si měly pomáhat duchovně růst. Byla to místa, kde se lidé dělili o své poznání Božích plánů pro Izrael. V takových společenstvích si lidé mohli budovat pevné vztahy a starat se o sebe, pomáhat si navzájem řešit problémy, ve kterých se ocitli. Tehdy, stejně jako dnes, lidé zápasili s obtížemi, se kterými jim ostatní mohli pomoci. Malé skupinky jsou příležitostí mít laskavé, pečující společenství, prožívat duchovní růst a nacházet pomoc při řešení problémů.
Je fascinující, že odborníci na malé skupinky říkají, že ideální velikost pro fungující skupinku je šest až dvanáct členů. Přesně takový počet si vybrali Mojžíš i Ježíš na zformování svých skupin.
Jaké cíle sledoval podle úvodních veršů Ježíš povoláním dvanácti učedníků a vytvořením malé skupinky pro svou službu?
Jedním z důvodů, pro který Ježíš povolal učedníky, bylo připravit je na duchovní a praktickou službu světu. Ve společenství s ním mohli růst v milosti, mohli se učit účinně sloužit. Každý den sledovali Ježíše při jeho službě potřebným, a tím se i oni učili používat své dary. Cílem jejich společenství bylo pomáhat si duchovně růst a sloužit.
Aplikace
Uvažuj o době, kdy jsi byl členem nějaké skupinky nebo malého
společenství (ať už to bylo v jakékoli oblasti), kde jste si navzájem
pomáhali a měli jste společný cíl. Naučil ses něco, co ti pomáhá
pochopit skutečnou hodnotu malých skupinek v souvislosti s posilováním
víry a se službou druhým?
Osobní studium
Uvažuj o textu 1K 12,12–25. V jakém smyslu je lidské tělo téměř dokonalou ilustrací spolupráce lidí, kteří tvoří malé společenství?
Pavel ve svých slovech nejen vyzdvihuje důležitost duchovních darů v životě církve, ale také představuje způsob, jakým by mohly být zorganizovány. O duchovních darech mluví v kontextu Kristova těla a jeho fungování.
Studium anatomie a fyziologie ukazuje, že jednotlivé tělesné orgány jsou uspořádány do různých vzájemně propojených soustav. Hovoříme pak například o trávicí, kardiovaskulární, pohybové (svalové a kosterní), respirační nebo nervové soustavě. Duchovní dary jsou jako různé části těla. Nejlépe fungují tehdy, když jsou rozumně zorganizovány. Ve většině případů totiž duchovní dary nemohou pracovat samostatně. Ani naše tělo není jen shlukem oddělených orgánů, které si dělají, co se jim zachce. Každá tělesná funkce je přesně uspořádána v souladu s ostatními, díky čemuž může naše tělo správně pracovat.
I takové poznání nám může pomoci pochopit, jak nejlépe využívat duchovní dary. Jestliže pracujeme samostatně, dříve či později se můžeme unavit nebo ztratit motivaci. Ale když jsme součástí skupiny lidí s podobnými zájmy a cíli, brzy si uvědomíme, že se nám daří lépe se soustředit a pracovat.
Malé skupinky vytvářejí to nejlepší prostředí pro uplatňování našich duchovních darů a mohou se stát základem evangelizační služby místního společenství.
Ellen G. Whiteová podtrhuje hodnotu malých skupinek těmito slovy: „Vytváření malých skupinek jako základu křesťanského úsilí mi představil ten, který se nemůže mýlit. Pokud má sbor velký počet členů, měli by tito členové vytvořit malé skupinky, které by pracovaly nejen pro členy církve, ale i pro nevěřící. Pokud jsou někde jen dva nebo tři věřící, měli by společně vytvořit pracovní skupinu. Jejich společné pouto by nemělo povolit, měli by se v lásce semknout, povzbuzovat jeden druhého a ze vzájemné podpory čerpat odvahu a sílu.“ (7T 21.22)
Službu malých skupinek ustanovil Bůh, aby pomohl každému členu církve duchovně růst, prožívat společenství a co nejlépe využívat Bohem dané dary ke službě.
Aplikace
Uvažuj o výše uvedeném citátu Ellen G. Whiteové. Jak by se její
rady daly uplatnit ve vašem společenství? Co z jejích slov je pro vás
aktuální?
Osobní studium
Novozákonní církev na svém začátku závratně rostla. V průběhu několika let se rozrostla z malé skupinky věřících na desítky tisíc křesťanů. Tento ohromný růst měl několik příčin. Ježíš během své služby zasel semínka evangelia a připravil zástupy lidí na přijetí kázání učedníků. Po Kristově nanebevstoupení sestoupil o Letnicích Duch svatý na modlící se věřící. Dalším z faktorů, který pomohl rané církvi na počátku tak závratně růst, bylo i to, že se věřící setkávali v malých skupinách. To velmi silně ovlivňovalo fungování celé církve.
Uvažuj o textech Sk 18,1–5 a Sk 20,1–4. O kom mluví Lukáš v těchto verších a co o těchto lidech říká? Proč je to podle tebe důležité?
Je pozoruhodné, že Lukáš píše o konkrétních lidech z Pavlova okolí. Zdá se, jako by byl pro něj každý z nich důležitý. Zná jejich jména a ví, jak se ve službě vzájemně podporovali. A přestože nejde o mnoho lidí, pomáhá nám to utvrdit se v tom, jak je důležité navzájem spolupracovat.
Každý ze zmíněných spolupracovníků měl dary, které se lišily od darů ostatních. Tito lidé pocházeli z různých kultur a měli různé životní zkušenosti. Ne vždy se dívali na věc stejně, ale každý z nich mohl výrazně přispět k hlásání evangelia. Různorodost jejich darů, osobních zkušeností i prožívání vztahu s Ježíšem přispívala k růstu církve.
Porovnej texty z úvodu dnešního oddílu. V čem jsou si
popisované zkušenosti Petra a Pavla podobné? Co se dá z daných veršů
usoudit?
Podle toho, co známe z knih Nového zákona, se věřící často setkávali ve svých domech. Křesťanské domovy se staly vlivnými centry a srdcem služby malých skupinek.
Aplikace
Uvažoval jsi už o tom, že bys zorganizoval malou skupinku
u tebe doma, nebo o tom, že se k nějaké aktivní skupince přidáš? Pokud
už jsi členem takové skupinky, přemýšlej o jejích přednostech. Poděl se
ve třídě sobotní školy o svou zkušenost.
Osobní studium
Malé skupinky jsou Božím prostředkem k růstu církve. Jsou to „bezpečné přístavy“, v nichž lidé mohou mluvit o svých problémech a obavách. Skupinky vytvářejí příležitost k duchovnímu růstu na pozadí laskavých vztahů. Mnozí nevěřící by se zprvu cítili bezpečněji a příjemněji na setkání malé skupinky v domácnosti, než kdyby měli přijít poprvé hned na tradiční bohoslužbu do velkého společenství.
Přemýšlej o textech Sk 4,31; Sk 12,12; Sk 20,17–19.27–32 a o tom, do jaké činnosti se podle těchto veršů zapojovali věřící.
První křesťané se spolu setkávali, aby Bohu na modlitbě předkládali své starosti a problémy druhých lidí, prožívali povzbuzující společenství, studovali Boží slovo, aby se připravovali ke službě, chránili se před vlivem falešných učitelů a aby se společně snažili šířit evangelium.
Malé skupinky mají velký vliv. Lidé, kteří spojí své dary ve službě a soustředí se na vedení Duchem svatým, jsou v Božích rukou mocnou zbraní.
Když byli učedníci s Ježíšem, neviděli příliš mnoho možností, jak by šíření evangelia mohlo postupovat rychleji. Ježíš však viděl daleko do budoucnosti. Nejdříve se s nimi podělil o dobrou zprávu, že „žeň je velká“, pak je však upozornil na to, že je „dělníků málo“ (Mt 9,37). Kristovým řešením byla modlitba: „Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň.“ (Mt 9,38) Právě malé skupinky se staly jednou z odpovědí na Kristovu modlitbu a pomáhaly zajistit doslova exponenciální růst pracovníků na Kristově sklizni.
Všechny fungující malé skupinky by se měly zaměřit na službu a sdílení evangelia. Služba malých skupinek může velmi rychle upadnout, pokud se zaměří jen na sebe a své vnitřní problémy. Pokud se soustředí pouze na vlastní starosti a stanou se z nich diskusní kluby, jestliže ztratí ze zřetele skutečný důvod své existence, tedy službu druhým, pak ztratí i svůj smysl. Malé skupinky jsou tu proto, aby vedly lidi k Ježíši, pomáhaly rozvíjet víru ve Spasitele a své členy připravovaly pro dílo služby.
Aplikace
Je možné, že tě Bůh volá, abys založil malou skupinku ve svém
domově? Proč se nezačít modlit, aby ti Bůh ukázal, co má pro tebe
v tomto směru připraveno? Možná je to začátek jedné z nejsilnějších
duchovních zkušeností tvého života.
Před několika lety se malý sbor v jednom z největších evropských měst rozhodl, že chce pro Pána udělat něco důležitého. Sbor stagnoval a mnoho let v něm nebyl nikdo pokřtěn. Kdyby tento trend pokračoval, sbor by neměl žádnou budoucnost. Kazatel a členové sborového výboru se upřímně modlili a zvažovali, co by mohli udělat.
Během studia Nového zákona se rozhodli začít pracovat v malých skupinkách. Devět lidí v tomto společenství mělo určitou vizi. Modlili se a studovali, jak by mohli ve skupince efektivně pracovat. Brzy se rozhodli, že ze svých domovů udělají evangelizační centra. Skupinky se naučily různým způsobem používat své dary. Jejich členové se zapojili do služby v místní komunitě, zahájili službu modliteb a pohostinnosti. Svými skutky lásky postupně oslovovali rodiny, přátele, a dokonce i bývalé adventisty. Vedoucí malých skupinek začali v devíti domovech biblické studium spolu se čtyřiceti hosty. Sami byli překvapeni, jak mezi nimi pracoval Duch svatý. Nakonec se z těch čtyřiceti rozhodlo sedmnáct lidí pro křest. Svědectví tohoto malého, stagnujícího sboru ukazuje, jakou změnu mohou způsobit fungující malé skupinky. Ty jsou Božím nástrojem pro zapojení členů sboru do služby církve.
Otázky k rozhovoru
1. Uvažujte společně o dalších aspektech malých skupinek,
jak jsme o nich mluvili v části na čtvrtek. Do jakých dalších aktivit se
mohou zapojit malé skupinky? Jak by mohly pomoci lidem, kteří mají
mimořádné dary Ducha svatého, aby je lépe využili?
2. Proč je důležité, aby se malé skupinky soustředily
na službu svému okolí? Proč se i přes důležitost vzájemného povzbuzování
a podpory v růstu musí malé skupinky zaměřit svou službou na šíření
evangelia? Proč musí být malé skupinky vždy v kontaktu s mateřským
sborem? Proč je to důležité?
3. Byli jste někdy součástí skupinky (nebo slyšeli jste
o takové), která dobře nefungovala a nakonec se rozpadla? Co bylo podle
vás příčinou takového konce?
4. Uvažujte o příběhu uvedeném výše. Proč to podle vás
fungovalo? V čem může být „bezpečné“ místo doma lepší než zvát lidi
do sboru?